Tento web je věnován zejména psu Bonifácovi Strakatý samet. Je mnoho povolanějších webů, kde naleznete podrobné informace o tomto plemeni a nemá cenu opisovat již jednou napsané. Takže jen stručně, lehce..a více zde. Také mrkněte do odkazů. CHARAKTERISTIKA Podrobnou charakteristiku plemene naleznete zde. Já jsem si strakáče vybrala pro jeho veselou, společenskou a nekonfliktní povahu. Miluje dospěláky i děti, což se projevuje už nyní v jeho ranném věku. Zejména v blátivém počasí opěvuji jeho krátkou samočisticí srst. HISTORIE Český strakatý pes je také znám pod svým původním jménem – tj. Horákův laboratorní pes, který byl vyšlechtěn v 50. letech 20 stol. pro laboratorní účely. Měl tedy od počátku úkol velmi nelehký. Později ztratil „strakáč“ své původní poslání a plemeno bylo v podstatě odsouzeno k zániku a až v 90. letech se skupina nadšenců pustila do jeho záchrany. V současné době se v průměru rodí 70 štěňat ročně. Více o historii naleznete zde. STANDARD PLEMENE Celkový vzhled: pes střední velikosti, mírně obdélníkového rámce těla, souměrné stavby těla s výrazem zdravé konstituce, líbivý díky svému zbarvení, neúnavný, bystrý. Povaha: mírný a přátelský vůči lidem i zvířatům, bystře sleduje své okolí, je dobrý hlídač. Hlava: klínovitá s mírným, ale znatelným stopem, poměrně silné čelisti. Oči: tmavohnědé u černo-žluto-bílých, světlejší u hnědo-žluto-bílých, tvar mandlovitý, nejsou vypoulené, víčka pigmentovaná, dobře přiléhající. Těžká víčka jsou vadná. Uši: klopené ve tvaru V a poměrně malé, přiléhající těsně ke skráním. Ohbí ucha je těsně nad úrovní temene. Zuby: skus nůžkový, v obou čelistech musí být po šesti řezácích. Zuby silné, dobře vyvinuté. Pro plemeno je charakteristické chybění některých zubů, což se nepokládá za vadu. Plnochrupost je předností. Krk: nepříliš dlouhý, šikmo nesený, přiměřeně silný. Kůže na krku může tvořit mírný lalok. Trup: válcovitého tvaru, hrudník dobře utvářený, ale ne přehnaně hluboký, břicho mírně vtažené. Ocas: střední délky, nesen ve formě šavle i nad úrovní hřbetu. Nesení vysoko nebo zakroucení nad hřbetem je povoleno. Hrudní končetiny: paralelní, silné kosti, nepříliš dlouhé, dobře úhlené. Pánevní končetiny: paralelní, dobře úhlené se silnou kostrou, přiměřeně osvalené. Tlapky: ne příliš velké, spíše kočičí s dobře klenutými prsty a silnými drápy. Pigmentace drápů není podmínkou. Pohyby: čilé, prostorné, plynulé, elegantní. Velmi vydatné a vytrvalé. Srst: dvě varianty srsti: krátká, přilehlá s podsadou, patrnou především v zimě; dlouhá, jen nepatrně vlnitá, rovněž s podsadou. U dlouhosrtstých je srst kratší na hlavě a na předních stranách končetin. Delší je okolo uší, na krku tvoří mírný límec, na prsou, hrudníku a břiše splývá. Na hrudních končetinách tvoří praporce, na pánevních znatelné kalhoty. Rovněž je vyvinut praporec na ocase. Žádné z uvedených variant srsti není dávána přednost, obě jsou rovnocenné. Tzv. přechodný typ srsti - výskyt prodloužené srsti na zadní straně stehen a delší srsti na spodině ocasu u některých jinak krátkosrstých jedinců není důvodem k penalizaci. Zbarvení: u tohoto plemene se vyskytují dva typy zbarvení: černo-žluto-bílé s černým nosem a tmavým okem a hnědo-žluto-bílé s játrovým nosem a světlejším okem. Základní zbarvení je vždy tmavé (černé, hnědé) se žlutými znaky. Ideální poměr mezi pigmentovanou plochou těla (černou, hnědou, žlutou) a nepigmentovanou bílou je 1 : 1. Bílé ploch musí být tečkovány v oblasti žluté barvy žlutě, v oblasti černé (hnědé) barvy černě (hnědě). Velikost nebo hustota teček není rozhodující. Je přípustno až 80 % bílých ploch z celého povrchu těla. Velikost: kohoutková výška se má pohybovat v rozmezí 40 - 55 cm. Poznámka: psi musí mít dvě normálně vyvinutá varlata sestouplá v šourku. Převzato z publikace Český strakatý pes - Jana Krupičková, KCHMPP 2004 |